Akce plánovaná na 1.9.2017 se však s ohledem na trvalý déšť přeložila na 8.9.2017 a proto i připravené představení bylo operativně přeloženo na 10.9.2017. Znovu jsme tedy vytiskli 140 volných vtupenek pro malé návštěvníky akce,připravili plakátky a hurá na stanoviště, kde jsme 8.9.2017 za pomoci dvou asistentek rozdali přes 100 volných vtupenek pro malé díváky.
V neděli úderem 13.00 hod jsme se sešli v MKS Habartov a šupito presto jsme postavili ohrádku a připravili vše potřebné. Bum a je to tady. Po zapojení mixížního pultu zjišťuji že světýlka svíti hezky, dokonce všechna i ta co nejsou zapnutá, ale zvuk nikde. Rvu si vlasy a volám o pomoc. Jiří Kraft přislíbil dovézt náhradní ozvučení. Jde o minuty.
Mezi tím jsem ale dostal radů od Inky:" Je to rozbité. Tak to oprav. To stačí hezky z boku bouchnout a bude hotovo". Znovu zapínám,vypínám, kontroluji. Nic a Jirka nikde.
Nakonec dám na radu a " BUM ".
Světýlka zhasla.
Všechna.
Úplně všechna, ale zvuk jde.
Na nic nesahat za pět minut hrajeme.
Jirka zadýcháně doráží i s aparaturou. Nic jedem dokud to funguje. Na přetahování kabelů neni čas.
Vpouštíme přes tři desítky návštěvníků a začínáme pohádku. Děti krásně spolupracují, pomáhají vyvolat zvoneček, a při hře samotné pak bučí, štěkají, mlaskají jako koně, pleskají se do stehen, střílejí bubnují. Je krásné jak je pohádka vtáhla do děje. Máme radost. Liška je vyhnána. Ježek má svůj domeček a prasátku již nešišlá. Herci ještě vejdou s maňásky mezi děti a je tu konec představení. Myslím, že se to povedlo. Jen dětí by mohlo být trochu více.
Jsem rád, že se stále ještě najdou lidi, kteří jsou ochotni pro město v kterém žijeme, pro naše děti které zde vyrůstají ukrojit ze svého času a darovat dětem radost a smích.
Děkuji všem kolegům, že byli schopni takto operativně přijmout změnu termínu.